Již tradičně jsme pod vedením trenéra Ládi vyrazili na přelomu Července a Srpna do zahraničí na tréninkový kemp. Pro letošní rok byla vybrána destinace se spoustou hor, ledovců, kopců a kamzíků. Vyrazili jsme do Švýcarska.
Naše skupina čítala osmnáct lidí a vyráželi jsme pozdě v noci. Projeli jsme Německem, kousíček Rakouskem a podél Bodamského jezera jsme přejeli hranice Evropské unie a dostali se do Švýcarska. Naše první cílová destinace byl kemp u města Täsch nedaleko od Zermattu. Cesta byla plná kopců a serpentýn, hodně obdivuju všechny řidiče.
Měli jsme štěstí, že jsme do kempu dorazili po dešti, a tak jsme měli možnost si vybrat kde budeme spát a postavili jsme si takové svoje vlastní české stanové městečko. Vařilo se společnými silami na plynových vařičích pod vedením našich maminek.
Hned první tůra byla jedna z těch nejnáročnějších. Jeli jsme vláčkem do Zermattu a odtud jsme vystoupali 1500 výškových metrů na horu Gornergrat (3100m n. m.). Abychom to neměli tak jednoduché nahoře na nás čekal mapový trénink. Dominantou Zermattu a okolí je bezpochyby Matterhorn. Na ten jsme vyrazili a snažili se vylézt, co nejvýš to šlo.
Zrovna jsme byli ve Švýcarsku v době jejich největšího státního svátku, a tak město bylo plné oslav, hudby, jídla, ale také lidí.
Další výlety jsme podnikali v okolí kempu. Každá výkonnostní skupinka si tůru volila sama. Někdo vyrazil na ledovec, někdo na jiné kopce s kamzíky.
Volný čas jsme trávili hraním karet, oslavováním narozenin, koupáním se v ledovcovém jezeře, hraním sardelí a samozřejmě nějakým tím závislačením.
Ve čtvrtek jsme zabalili naše stany a přemístili se do 200km vzdáleného Grindelwaldu. Nakonec jsme skončili v kempu obklopeni kopcemi s krásným výhledem na město. První den tady nám zpočátku nepřálo počasí, ale i tak jsme vyrazili vstříc kopcům. Odpoledne jsme pláštěnky odložili a vyrazili si projít město.
Poslední den jsme se rozdělili na dvě party. Jedna jela vlakem do nejvýše položené vlakové stanice v Evropě (Jungfraujoch-TOP of Europe) a druhá vyrazila opět na pěší tůru na Kleine Scheidegg. Na Jungfraujochu bylo plno sněhu a na Kleine Scheidegg bylo plno krav.
Výhledy, kopce a příroda ve Švýcarsku jsou jedna velká nádhera. Ale všechno jednou končí a i nás čekalo loučení s horama a desetihodinová cesta zpátky do Česka.
Comments are closed, but trackbacks and pingbacks are open.